> HOME <



- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Escape from reality

I hate them...

7. january 2013 at 20:54 | Insidious
Poslední dobou jsem se hodně změnila. Možná je to dobře, možná je to špatně. Jedna podstatná věc se toho ale týká. A to ta, že jsem se do sebe uzavřela. Možná si to moje okolí tak nejeví, ale nejsem to, co jsem bývala. Ten uchechtaný, naivní smíšek. Nikomu nevěřím, hledám v každém špatnost. A nikomu nic neříkám. Jen vám. Lidem, které skoro vůbec neznám. Které jsem nikdy neviděla. Kteří neznají mě. Je to tak lepší. Svěřovat se někomu cizímu. Nic neříkám své rodině, a ani svým nejlepším přátelům, které znám celý svůj život.

Never ending story...

31. december 2012 at 22:26 | Insidious
Všem přeji krásný nový rok 2013!
Ať byl rok 2012 jakýkoliv. Vždycky si pamatujeme většinou dobré vzpomínky, ale i na ty nejčernější a nejhorší se nezapomíná. Ze všech špatných vzpomínek se ponaučíme a v roce 2013 na ně budeme vzpomínat s úsměvem.
Hodně zdraví, štěstí, lásky a trochu těch peněz vám přeji všem do toho nového roku 2013. Doufejme, že bude tenhle rok lepší... I hope so...


It's gone...

28. december 2012 at 23:58 | Insidious
V životě mi chybí dávka adrenalinu. Něco, co splaší moje srdce. Kdy se mi zrychlí tep… Kdy uslyším srdce i na kilometry daleko. Život je pořád jenom zklamání a je poněkud nudný. Žádná akce, která by okořenila tenhle mizerný život.

What I want?!

27. december 2012 at 0:37 | Insidious
Poslední dobou mám chuť si stoupnout před zrcadlo a… začít na svůj odraz křičet. Třískat do zrcadla, dokud si nedolámu všechny prsty, dokud mi nebude krev stékat po ruce, do nekonečna křičet a ječet! Mám chuť do všeho kopat. Mám chuť být na všechny hnusná… Vylévat si na nich vztek. Křičet na sebe za to, že jsem si zkurvila zatím celý svůj život. I pár okamžiků dokáže změnit tvůj život. Možná je to dobře. Poučila jsem se z vlastních chyb, ale proč ze za ty chyby tak draze a dlouho platí? Cožpak už to nestačilo?

Křik. Smích. Slzy. Zmatenost. Bolest.

22. december 2012 at 23:45 | Insidious
Spousta lidí píše, že vidí tmu… Co ale ta tma je? V podstatě nic.

Tell me when you hear my silence...

20. december 2012 at 19:04 | Insidious
Závidím lidem, co už mají prázdniny a nemusí do školy. Jak mě nebaví vstávat a jezdit busem… pořád a pořád dokola. Nesnáším jistý typ stereotypu, ale něco musí šlapat stejně a jako hodinky. Celý systém je narušen, pokud dojde k malé chybce. Nevím, co chci… to není dobrý. Je poněkud zajímavé, že píšu článek, když jsem psala včera. U mě poněkud nevídané, že? Ale když máme zítra ten nekonající se KONEC SVĚTA. Proč, ne? Pokud k něčemu dojde, chci říct, že vám mám všechny ráda. Pomohli jste mi ve chvílích, kdy bych nejradši vyskočila oknem. A pokud k něčemu nedojde, což je více pravděpodobné, přeju vám krásné a šťastné Vánoce. A aby se splnily všechny vaše tajné přání…

FUCK YOU!

19. december 2012 at 20:27 | Insidious
Není den, abych něco nemusela řešit. Je lehké říct si, ať na to seru… těžké, ale udělat. Vždy se najdou nějaké nepříjemnosti, výčitky svědomí, které kazí tu svobodu. Snažím se… zkouším. Chápu, že nikdo není dokonalý, a že se chyby někdy stávají pozitivní předností, ale všechno je k hovnu. Úplně všechno. Chci pryč. PRYČ. Někde, kde budu sama. S hudbou, která mě uklidňuje. Jít nějakou pustou cestou, lesem… někde, kde bych si vyčistila hlavu. Proč se mi nedaří alespoň na jeden den všechno vypnout. Neustále je tu ten hnusný stereotyp. Všechno dokola, znovu, pořád, stejné,… nejradši bych se na většinu vysrala. Ale nejde to… proč to nejde? Proč musím vídat všechny ty ksichty znova, dokolečka dokola?

Souhrn... čeho vlastně?!

16. december 2012 at 16:00 | Insidious
Tak se zase ozývám po další neaktivitě. Už by to tu zase chtělo oživit, tak jsem si včera hrála s vzhledem stránky. Změna z černé na hnědou. Pokud to někomu neladí oku, tak ať si škubne. Ale klidně si váš názor přečtu, a když budu mít dobrou náladu, tak to i upravím.

Jeden výstřel...

9. december 2012 at 20:19 | Insidious
Bohužel. Fakt bohužel… neumřela jsem. Ale už to tu potřebovala oživit. No, nebo spíš ještě víc pohřbít tuhle stránku. Mám nadávací, ale fakt KURVA, nadávací náladu. Pohřbít proto, jelikož jsi, jdu zase jenom postěžovat, jakej je život SVINĚ. Měla jsem v plánu napsat už včera večer, ale nějak jsem se na to vykašlala. Ani teď pořádně nevim, co psát, nebo spíš jak TO napsat.

"Kraftění"

2. december 2012 at 20:47 | Insidious
V pátek mi bylo fajne, konečně víkend, dobrá nálada, dobrý pocit, že už nakupuju vánoční dárky,… ale zase se muselo najít něco, co mi to tu náladu totálně zkurví. Už dva roky jsem nebyla nemocná. Což je mi divné, a proto se to muselo včera posrat. Sobotu jsem proležela v posteli, jelikož mě bolela hlava, záda, a začalo mě bolet v krku. Ach jo. Teď už je to naštěstí dobrý, ale musím se pořádně oblíkat, jinak jsem v prdeli. Nechci bejt nemocná. I když bych teda radši byla doma hezky ve vyhřáté posteli. Bohužel. Zejtra zase klušu do školy. Ale stejně se děsím, že se nedožiju odpoledne.

Podezřelé

30. november 2012 at 21:29 | Insidious
Vážení, musím říci, že jsem se silně překonala. Dosáhla jsem osobního rekordu. A ten zní… začala jsem nakupovat dárky na Vánoce. Ano, je sice poslední listopadový den, ale !!! Mám radost. Vzala jsem si sebou pěti kilo. A během 10 minut bylo fuč. A to jsem koupila pouze dva deodoranty pro mamku, jeden deodorant pro taťku, pudr pro mamku a knížku pro bráchu. Kurde, to není možný… ještě jsem si pro bráchu vyhlídla puzzle s motivem Simpsonovi, tak snad to ještě budou mít v pondělí. Už mi na to nezbyly prachy… :/

We are the fallen angels

28. november 2012 at 21:04 | Insidious
Včera jsem přemýšlela, jestli mám jít na maturák letošních smetáků… A dneska jsem nad tím přemýšlela v buse. Musela jsem se rozhodnout, aby kamarádka věděla, kolik lístků. A moje odpověď zní NE.

Uspěchaný týden

24. november 2012 at 14:50 | Insidious
Stalo se mi to jen párkrát. A je to opravdu nepříjemné. To je z toho, že ten čas strašně letí. Vždyť před chvílí bylo pondělí?! Teď je zase sobota odpoledne. Je to normální? No, ale abych se vrátila k první "větě".
Ráno se probudím a koukám, že je tma. Nikdy mě nevzbudil SAKRA! Kolik je hodin?! Chytám budík do ruky a mačkám to blbý světýlko. Sakra, to nesvítí. Tak to zkouším ještě několikrát a konečně se chytne. Sakra, je sedm!!! Mně ujel bus!!!… Chvíli zažívám šok a pak mi to dojde. Ona je sobota… -_-

Just believe...

19. november 2012 at 20:26 | Insidious
Vážení, nejradši bych se šla zahrabat. Opět. Všechny ty pohledy ve škole. Každej nafrněnej. Všechny bych postavila do jedný řady a hezky pojednom postřílela. Teda, abych byla přesnější, tak ne všechny, ale některé bych oddělala teda i víckrát. Už jenom ten slastný pocit, že někdo se vůbec nedostane k maturitě… Je to hnusný, ale všem jim to přeju! Všem!

Scream hallelujah!!!

11. november 2012 at 19:54 | Insidious
Nějak se mi začalo stýskat, tak se tedy hlásím. Kdybych měla shrnout, co se všechno událo, tak tu budu asi ještě do zítřejší noci, a tak proto to ukrátím.
Byla jsem v kině s tou kamarádkou ze školy. Je to fajn holka. A jsem za ní ráda. Ani nevíte jak, fajn, když najdete mezi pár lidmi někoho, koho si můžete vážit, člověk, který vám rozumí… Pak se ještě bavím s jedním klukem. Dojíždíme spolu ze školy. Do školy bohužel ne, jelikož má jinak hodiny. Ale to mi nevadí.
Dál. Objevila jsem díky jedné skvělé blogerce kapely, které doslova žeru. Hudba mě prostě uklidňuje a je část mého "já", takže bez hudby jsem nikdo. Mají skvělé texty, které jsou…
Dále se taky musím svěřit. A doufám, že mi teď nikdo nebude číst přes rameno, jelikož by to byl průser.

Back in Black

3. november 2012 at 13:44 | Insidious
Musím se přiznat k něčemu, co bude znít poněkud sobecky, ale nemůžu si pomoct. A to je, že jsem konečně spokojená s vzhledem stránky. Vždycky jsem si to představovala tak i tak, a nakonec to bylo úplně něco jiného. Teď… je to, podle mého, suprový. Miluju černou. Moje láska. A to logo v záhlaví?!

Shrnutí naší školy

28. october 2012 at 13:49 | Insidious
Už dlouho jsem sem nenapsala. Nějak jsem postrádala důvod. A opustila mě i chuť. Bylo by toho relativně dost, co napsat, ale… blogování mě baví, baví mě komentovat i ostatní články a obecně prolejzat blog.cz. Aby Vám to všem nebylo líto, něco málo napíšu.
Všichni jsou doslova posraní z toho, že sněží. Teda… já jsem taky nadšená, že sněží, ale aby každej napsal na FB do statusu, že sněží… Nezbývá Vám nic jinýho, než se chytat za čelo. Včera to byla krásná podívaná. Jak se krásně chumelí za okny. Dnes už vůbec nesněží. Venku to opravdu vypadá kouzelně.
Ve dvě půjdu s kamarádem ven a udělám pár fotek sněhu. Asi už vás nudí, že každý druhý, už skoro všichni, píšou o sněhu. No co :D

Všechno chce čas

8. october 2012 at 19:50 | Insidious
Měsíc školy a já si všechno představovala lehce… Naivní, jak blbec. Musím, ale uznat, že kamarádi měli pravdu. V pátek jsem se šla podívat na zimní boty do všech možných obchodů a nic podle mých představ. (Ale to je víceméně nepodstatné.) A náhodou mi napsal kamarád, že jede z intru a jestli jsem ještě v… tak bychom mohli jet spolu. Tak klidně mohla. Sice jsem čekala hodinu, ale ta hodina byla zajímavá. Šla jsem se podívat do zverimexu na zvířátka. Myšky tam neměli, ale pozorovala jsem potkánky a hady. Potkánci jsou krásní. Hned bych si jednoho vzala domů… Sakra pořád odbíhám. Pak jsem si sedla na autobusovém nádraží do čekárny a vytáhla noťas. Snad tady mají net…" Měli a tak jsem šla surfovat.

Zahulíme... uvidíme...!

4. october 2012 at 17:39 | Insidious
Všechno je zase jinak, všechno se mění ze dne na den. Člověk ani neví, co si má myslet, přát, co si snít, a spousta dalších věcí.
V minulých článcích jsem hodně vybouchla, a řeknu Vám, že už to nikdy neudělám. Nemá cenu se nad něčím nervovat. Když nejde o život, tak jde o jedno velký hovno. Naše škola se dá rozdělit na tři skupiny.

Ano, jsem bezcitná svině...

29. september 2012 at 20:17 | Insidious
Čtvrtek

Minule jsem psala, že když po mě T. něco chtěl, že mu nenapíšu… Jenže když jede člověk 45 minut v autobuse, přemýšlí nad vším… úplně nad vším. A taky nad tím, zda se mám ozvat, nebo jestli to nechám tak, jak to je… ne přijedu domů a zeptám se ho, ale jen tak… když mě nezdraví, tak ani já jeho nepozdravím… hm a jak to dopadlo, FUCK IT!

You don't say...

26. september 2012 at 19:42 | Insidious
Důvod, proč, jsem nenapsala článek, je prostý. Aby lidi četli, předešlé články. Jsem asi fakt prdlá… nechtělo se mi do školy. Každý se s někým bavil a já jen tak trochu s jednou druhačkou. Nechtělo se mi s nikým mluvit, bylo m to blbý a vůbec celý jsem si tohle nepředstavovala. Všechny naše představy jsou pouhé sny, které se nikdy nesplní.
Ani nevíte, jakou nenávist jsem měla, když jsem opustila eskalátory a kamarád (s kterým jezdím "do školy") šel na jinou stranu, než já… v autobuse samý srandičky, výbuchy smíchu, ale jakmile jde každý svým směrem - smích mě rázem přejde.

Vše má svůj důvod

16. september 2012 at 17:10 | Insidious
Jak jste si již všimli, je toto nový blog. V minulém článku jsem psala, že můj minulý blog byl opuštěn. Důvod je prostý. Byla jsem blbá. Když to upřesním, už od začátku zaslepená návštěvností. Založila jsem si na FB stránku pro blog. Měla jsem sice jen 14 "lajků", ale sdílela jsem své příspěvky i na svůj soukromý profil, tudíž to mohlo číst kolem stovky lidí. Myslela jsem si, že to nikdo nečte, proč taky? Holka, která bloguje… malé puberťácký dítě. To jsem si jen myslela. Četli to nejen mí spolužáci ze základky (ale to mi nevadilo), horší byli budoucí spolužáci z gymnázia.

Nový začátek

13. september 2012 at 20:40 | Insidious
Hned na úvodu chci říct pár slov. Tohle je nový blog, a tak ostatní prosím, aby si nemysleli, že tohle je nějaký blog o módě, grafice či nějaký puberťácký blog. Nic takového. Tak mě prosím hned NEODEPISUJTE. Nebudu tady teď psát o sobě. Všechno, co potřebujete vědět, najdete hned vpravo v menu. Víc nepotřebujete. Časem, pokud mě budete navštěvovat častěji, se o mně dozvíte více.
 
 

Advertisement