> HOME <



- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

What happened one year ago?

13. september 2013 at 23:57 | Insidious |  Escape from reality
Dnes je to přesně rok, co mi ruply nervy a založila jsem si nový blog. Již rok bloguju na této adrese. Už rok se schovávám před rodinou, známými a spolužáky. Těžko uvěřit, že je to opravdu rok. Přesně ten rok mi trvalo, než jsem si uvědomila, kdo vlastně jsem. Dost mě štve, že mi to trvalo tak dlouho, než jsem sundala z nosu ty růžové brýle a začala koukat na svět reálně. Ze začátku to nesnesitelně bolelo… ještě teď to bolí, když si vzpomenu, ale řekla bych… že všechno za to stálo… A cože se to vlastně stalo?


One year ago

Jak už jsem říkala na začátku. Minulý rok jsem si založila nový blog a proč?
Nastoupila jsem na střední školu - mimochodem strašně moc jsem se těšila. A jak to teď chodí… všechny své spolužáky si přidáváte na FB a podobně, pokud tyto sociální sítě vedete. Na svůj profil na FB jsem už nějakou dobu sdílela články svého blogu. Sdílela jsme to jenom kvůli pár lidem, kteří blog navštěvovali pravidelně… Ale ty, které blog nezajímá Můj blog si četl snad každý na té střední škole.
Ten blog obsahoval fotografie (fotky přírody,…), amatérské povídky (hodně amatérské) a taky deník (ovšem ne takový, jako je tady… to byl zcela typický holčičí deníček - co jsem dělala, jak jsem se měla a podobné.)
A co si myslíte, že udělali spolužáci na škole? Smáli se. Popichovali. Pomlouvali.

To se mě hodně dotklo. Tehdy jsem pomluvy četla na FB. První moje myšlenka byla, že na ně budu kašlat, jenže když jsem nad tím potom přemýšlela víc a víc… došlo mi, že bych to ve škole prostě nevydržela… tak jsem ten blog smazala. Blog pro mě znamenal a znamená hodně, takže… bylo to těžký opustit snad dva roky starý blog.
Pak došlo k dalšímu zákeřnému kroku. Pár spolužáků se na mě domluvilo… Jednou za mnou přišla spolužačka ze stejného ročníku a říká mi, že jeden čtvrťák mi něco chce říct, ať se mu ozvu. Když jsem se jí zeptala, o co jde… řekla, že neví. Během školy jsem na to nějak nemyslela, ale v autobuse při cestě domů mi to pořád vrtalo hlavou. Co by tak po mě chtěl? Určitě zase něco ohledně blogu. Ach jo… To budu mít na talíři pořád. Ale… kašlu na to… když bude něco chtíc, tak ať se ozve sám…

A tak jsem to tímhle nechala být… ovšem doma na mě padala šílená zvědavost… takže jsem se ho zeptala, co chce… Řekl mi, že neví, o čem to mluvím… když jsem mu vyjasnila situaci se spolužačkou, stále nechápal, o co jde. Naštvala jsem se a psala přes FB té spolužačce, co si to jako vymyslela… Spolužačka mi řekla, že ten čtvrťák chce (ach jo… proč jsem byla tak blbá?!), ale že se stydí mi napsat… Všechno jsem jí to sežrala, jenže ten den byl pátek a s rodinou jsem jela na chatu - žádný přístup na net. Jakmile jsem byla zase doma, šla jsem na net. Měla jsem tam zprávu od toho čtvrťáka. Zval mě do kina. Ve mně totálně hrklo, a tak jsem souhlasila a zeptala se ho, kdy. Po delší časové odmlce mi odpověděl, že to nepsal on, ale jeho kamarád. Tudíž to všechno byla jenom "bouda", a já naletěla. Všechno to byl jenom fór.

V pondělí jsem šla do školy a před školou byla malá kuřácká skupinka (která obsahovala několik lidí z různých ročníků) a spustila… "Čau. Půjdem do kina?"
Bylo to fakt k nevydržení… prošla jsem ve škole kolem někoho a znova ta samá otázka směřující na kino. Všichni lidi ze školy ze mě měli srandu.
Jistě, byla to moje naivní chyba a určitě si klepete na čelo, jak jsem mohla být tak blbá… dnes si to říkám taky. Anebo si řeknete… no tak to byl jenom malej fórek… bože ta z toho nadělá…
Kvůli tomu se semnou nikdo nebavil. (Celkově mám problém se zařadit do kolektivu, takže jsem to měla docela těžký.) Ale přece se našla jedna hodná duše, která mě zachránila. Stala se z ní moje nejlepší kamarádka. I když ne podle mých představ --> odkaz.

Všechno tohle se semlelo hodně rychle a moc se mě to dotklo… doslova mě to srazilo na zem, jelikož jsem se s takovým ponížením nesetkala. Nejspíš jsem díky tomu spadla i do menší deprese. (Může to být bizarní důvod k depresi, ale deprese vzniká i kvůli takovýmto blbostem.)
Nutně jsem potřebovala se z toho všeho vypsat… a jediné, co mě napadlo, byl blog. Tak jsem si prostě založila nový. A tím myslím tenhle. Když budete číst veškeré moje články… od září 2012 až po září 2013, zjistíte, že všechny jsou takový depresivní, negativní…

Today

Ten rok mě totálně změnil… Cca 9 měsíců jsem se utápěla v té depresi. Nemohla jsem prostě najít nějakou záchranu, která by mě toho všeho zbavila. Nevím jak to popsat. Tou "boudu" či fórkem jsem si sundala ty "růžové brýle" a začala jsem svět chápat jinak. Ale úplně jinak. Změnila jsem na všechno názor. Změnil se můj styl psaní, můj styl oblíkání, myšlení, mluva,… prostě všechno. Jako kdyby mě vyměnili… i když mám ten pocit, že rodiče se skoro ničeho nevšimli. Všechno jsem dokázala ututlat… na tváři úsměv, ačkoli duše zničená. Prošla jsem si obdobím, které pro mě bylo těžký… každý den pro mě byl na té škole utrpením. Bylo to šílený. Ale zvládla jsem to. A i přes to všechno jsem ráda, že jsem se změnila. Díky tomu jsem poznala sama sebe. A to bych nevyměnila za nic na světě.

Ke konci prázdnin se mi ozvala ta moje spolužačka a za všechno se omluvila. Bylo mi to hodně podezřelé a tak jsem ji jenom na oko věřila. Ale s novým školním rokem se situace ve škole změnila. Všichni se najednou baví. A berou mě konečně jako normální holku a hlavně jako součást třídy. I přes to, je mám vcelku ráda… i když někde v koutě hlavy setrvává moje paranoia, která tvrdí, že tu něco "smrdí".

To je asi vše, co jsem vám chtěla říct. Děkuju vám všem za pomoc, kterou jste mi poskytovali tady na blogu. Mám vás všechny moc ráda. Doufám, že jste to alespoň trochu pochopili… a pokud stále nechápete, proč mě taková kravina vzala… zkuste se vžít do situace, kde vás všichni odsuzují jenom proto, že děláte něco, co vás baví a do situace, že schytáte šmejdský spolužáky…
 

1 person judged this article.

Comments

1 A. A. | Web | 14. september 2013 at 0:09 | React

ľudia sú sviňe....O mojom blogu vedia 2 kámošky a ešte jedna osoba, ale dúfam že už tú adresu zabudla, vážne dúfam _:)

2 fakynn fakynn | Web | 14. september 2013 at 15:44 | React

Tohle je hrozný, nechápu lidi, co je baví takhle ponižovat lidi.
Já se s blogem tolik netajím. Jasně nikde ho nezveřejňuji Vlastně o tom moc lidí taky neví a ti kteří jo, tak jim věřím :) doufám že to nevyužijou proti mě, některé články nechci, by si  je třeba četly moje 'úžasné' spolužačky.
Jinak Big Up!

3 keepon keepon | Web | 16. september 2013 at 20:51 | React

Díky, že jsi mě vůbec zaregistrovala, opět činnou... :-)
Tady se opět potvrzuje "Věř jen sám sobě", a někdy ani to u mě neplatí... Jsem nevypočitatelná. Ale stejně tě obdivuji za to, že jsi svůj blog zpočátku netajila. To já bych na to neměla. A i kdyby ano, hádám, že by stejně nikoho nezajímalo, co ta "divná holka" publikuje.
Snad jenom, ať máš větší štěstí na lidi, a potencionální přátele. :-) Drž se a nepřestávej se usmívat!

4 amy-rose amy-rose | Email | Web | 16. september 2013 at 21:26 | React

takže zaprvý, rozhodně jsem si neříkala 'pfff na byla ale naivní', protože to jsme byly/jsme snad každá..:)

páni, vůbec si nedokážu představit, jak jsi to mohla zvládnout.. to muselo bejt hrozný..:/
stejně ty děcka nechápu.. jak si z tebe mohli dělat srandu jen kvůli tomuhle.. fakt, něterý lidi jsou svině..
totálně nechápu lidi, co baví takhe ponižovat druhý.. akorát tím ukazují, jak si nevěří a tímhle si zvyšují svoje ego..já jen když něco udělám a nevědomky to někoho trošku 'poníží', tak to rychle napravuju:DDD jestli víš, jak to myslím:D:)

když jsemm četla tvůj článek, tak mi to přišlo, jak nějaká scéna z toho americkýho filmu..o.O

ale nadruhou stranu se říká, že všechno zlé, je k něčemu dobré a jak čtu tak ti to pomohlo ke změně:) což je úžasný:)

obdivuju tě za to, že ses přes to dokázala po nějaké době přenést a teď už jseš v pohodě..:) jseš skvělá, máš úžasnej blog!:3

5 Nikita Nikita | Web | 16. september 2013 at 22:00 | React

Jo, ten pocit je mi až moc blízký ... S těmi spolužáky, jinak celé to je takové depresivně napsané, ale jinak ti gratuluji, že jsi tu "menší" depresi ustála a teď se ti to ve třídě konečně začíná dařit :))) I když s tím pocitem, že to není zcela v pořádku, ale to časem odezní :* :)

6 A. A. | Web | 17. september 2013 at 17:21 | React

Já to chápu, i když jsem to nezažila. Je dobře, že jsi se našla. Já pomalu nacházím sebe a jsem za to hrozně šťastná.
A měním přátele, musím je změnit, jen nevím koho budu mít. Vždycky se mi chce brečet, když vidím, že se na mě spolužačky dívaj jako "mi tě tu nechcem"

7 ladyparanoid ladyparanoid | Web | 17. september 2013 at 19:59 | React

Moc dobře chápu co se ti stalo. Taky jsem to tehle řešila a byla jsem naprosto ubohá. Všichni mě považovali za kopírku bez vlastního názoru. Hodně jsem se utápěla v depresich. Nikdy jsem neřekla nahlas že mě to sere. Raději jsem to řekla blogu. Který samodžřejmě mělo hodně lídí! Takže se není čemu divit že jsem byla bezvýznámný povl ve společnosti.   Smazala jsem blog co jsem měla 4 roky a  něco a založila nový. Jednou jsem se dostala na koncert  Mé oblíbené kapely a po něm jsem se naprosto změnila. Začala jsem si vice věřit začala jsem se více otevírat a netrvalo pár měsíců a byla jsem jiný člověk jsem teď mnohem silnější a nikdy bych to nevyměnila takže docela chápu tvůj článek.  :))

Omlouvám se za chyby v komentáři blbne mi klávesnice. Ps: každý musí padnout na dno aby se mohl odrazit a začít žít!!! :)))

8 bff-super-girls-bff bff-super-girls-bff | Web | 17. september 2013 at 20:08 | React

hezký blog... :D Pls koukněte i na ten náš :-D

9 Araiv Araiv | Web | 18. september 2013 at 17:59 | React

O mojom blogovaní viem ja a iba ja. Nikomu to nechcem povedať lebo ľudia sa chytia hocičoho aby mohli niekoho vysmiať.

10 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 21. september 2013 at 17:04 | React

Joo lidi dokážou být pěkné svině a chápu tě. Věř, že nejsi jediná, kdo by takhle naletěl (pravděpodobně se mezi tyto lidi mohu zařadit i já) a koho by to takhle vzalo. Ani já se neumím pořádně zařadit do kolektivu. Najdu si maximálně nějakou skupinku lidí se kterýma přežívám a kontaktu s ostatníma se vyhýbám. Vlastně přes net jsem schopná se vykecávat s každý, ale venku je to už horší no :D
Nevím, jaká jsi bývala dřív, protože jsem tě poznala teprve před několika měsíci, ale podle mě jsi úžasný člověk a mám tě moc ráda :)*
---
No pěkně jsem se tomu testu vyhnula a ještě se dostala, tam kam jsem chtěla! :D To prostě musíš umět :P
Heh, v sekáči jsem snad nikdy nebyla :D Nebo možná snad jednou.. no :D

11 Agie* Agie* | Web | 22. september 2013 at 19:36 | React

Napíšu to stručně,ale upřímně. Tímhle si mi vyrazila dech,vůbec jsem nevěděla,jak daleko to až zašlo.

12 Ola Ola | 24. september 2013 at 14:53 | React

Hlavně, že teď už se to lepší :) kdy bude projekt nebo alespoň nový článek? :)

13 An An | Web | 24. september 2013 at 21:31 | React

Páni! Když jsem četla tenhle článek, uvědomila jsem si, kolik lidí zná můj blog. Opravdu, opravdu uvažuji o tom, že bych ho zručila a nikomu nový neřekla, ale já to prostě nevydržím. Navíc na něm je tolik vzpomínek. A já nevydržím nepsat bez fotek a nedat blog aspoň nejlepším kamarádům. Chjop.

Nedovedu si představit, čím vším sis prošla. Je mi to děsně líto, nejradši bych všechny ty lidi profackovala. Z části vím, jak se cítíš, jelikož jako "učitelský dítěL jsem si taky prošla hodně věcma a pomluvama, hlavně při nástupu na střední.

Jsi statečná a dobrá, že jsi se nedala a nedostali tě :) Ty jim to nandáš! ;-)

Lidi dokážou ebjt pěkný svině a ani si to neuvědomujou, je to smutný, ale lidský a nic s tim nezmůžem.. Mrzí mě, čim sis musela projít. Mám tvoje články strašně ráda, hlavně tím, co všechno do nich dáváš za emoce. Drž se a hlavně nepřestávej psát.

Jak mi vždycky říkla kamarád: Všechno bude na konci dobrý. Jestli to neni dobrý, ještě neni konec :)

14 Thanatos Thanatos | Web | 26. september 2013 at 9:43 | React

To si děláš srandu? To jsem vůbec nevěděla. To je neuvěřitelný, jak hluboko můžou někteří lidé klesnout, tohle bylo ubohé.. naprosto ubohé.. Ale neboj, ono se jim to vrátí!
Chápu to, taky jsem musela mazat blogy, nic příjemného...
Tohle podle mě není kravina, tohle je pro mě sviňárna...
Ale jak se říká, i pád na držku je pohyb vpřed, že?

15 Lůca Lůca | Web | 28. september 2013 at 9:55 | React

Nejhorší je když si hned na začátku necháš srát na hlavu a nedupneš si. Pak už se to s tebou táhne...
Je dobře, že je to teď lepší :)

16 Hayley Hayley | Web | 1. october 2013 at 14:19 | React

Myslím že to není blbost která tě dostala do depresí pro tebe to byla zrovna ta nejhorší překážka. Byla jsi sama a to je nejtěžší.. To mě četla blog má sestra a přítel.. Při jedné hádce mi to sestra vhodila něco jako "A můžeš si o tom napsat na ten svůj blog"...Mě to v tu dobu strašně ranilo a zrušila jsem ten blog..pocit že mi čte blog někdo známí mě děsí i do teď ale moc to neřeším..Alespoň snažím se:)

17 Chemical Angel Chemical Angel | Web | 1. october 2013 at 15:25 | React

pani, tak to bolo od nich hnusné, fakt som nemyslela že sa aj takéto veci robia tu u nas ..s toho si nič nerob je to len nejaka banda imbecilov s mozgom veľkosti hrachu -___- (tak by som to vtedy brala ja) to proste treba ignorovať, fuha ale ked kamoška išla v tom ešte s nimi na jednej vlne.. toto už trochu moc .. aspoň že je teraz už všetko v pohode :))
snáď t obude len lepšie ;)

18 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 1. october 2013 at 19:09 | React

Jo, Vídeň byla fajn, tak snad se dokopu k tomu článku o ní ;) :D
---
No ty víkendy jsou navíc strašně krátké :/ si ani pořádně nestihnu odpočinout a už abych se zase drtila nějaké nesmysly -.-
---
Také mě štve, že to mají tak předražené :/ Jinak to mám už dávno doma :3
---
To znám.. mezi lidma nahodím automatický úsměv a "dobrou" náladu, ale jak jsem zase sama, tak je to všechno pryč..
---
Taky jsem na tu Carrie dost zvědavá :) Když bude čas a peníze, tak na ni snad i zajdu :) Jinak na to ostatní si počkám až to bude na netu :)

19 -S -S | Web | 6. october 2013 at 8:17 | React

páni :/ sáď je už všetko v poriadku ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement