> HOME <



- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

April 2013

Am I PSYCHO?...

24. april 2013 at 20:42 | Insidious |  Myself
Celý život mi připadá jako jedno velké bloudění lesem. Žádná cesta ven. Žádná záchrana. Žádná malá naděje na útěk. Připadám si jako uvězněná ve vlastní hlavě. Jako kdyby mi všichni věděli, na co myslím. Sledují mě. VŠICHNI. A neustále si pokládám otázku… Jsem to já?… Proč? Proč se mi to děje?
***

Maybe... I'm confused...

21. april 2013 at 20:45 | Insidious |  Escape from reality
Tak nějak nevím, kde začít. Ne, že by toho bylo hodně, co říct. Takže tak nějak začnu.
Většina lidí mě doslova sere, už jen když otevřou tu svou hubu… začínám být na to hodně alergická. Nejradši bych takovýhle lidi nemilosrdně zastřelila u zdi, ale na druhou stranu si nadávám za to, jaká jsem. Nejvíc mě to štve u lidí, které mám ráda… ach jo. Sakra, je to hodně složitý. Zvláště u jedné osoby… já nevím… připadá mi to, jako kdybych musela skákat podle něho. A jakmile řeknu "ne!", tak je to špatně. Připadá mi to jako nucené kamarádství. Jenže o něj nechci přijít. Jen… emh… se asi vídáme často a s donucením. Už na to ale seru na všechno.

Put your hands in the sky (2)...

11. april 2013 at 15:59 | Insidious |  Put your hands in the sky
Delší verze povídky "Put your hands in the sky...". Předělávka na sloh do českého jazyka.

Má tenhle život nějaký smysl? Nebo si ho časem uvědomíme? Že bychom si měli užívat každou minutu stvořenou na tomhle zkaženém světě? Jak si jde užívat život, když mi chybí smysl a pointa?! Mám jen tak čekat, až mi spadne do klína? Nebo ji všude hledat, jako poklad? Neustále příliš moc otázek, a ani jedna… ani jedna pitomá odpověď. Nemám nikoho, na koho bych se mohla spolehnout, komu říct co se v mém životě děje. Všichni mě odepsali a já nevím proč. Nic zlého jsem jim neudělala. Snažila jsem se žít normální život, ale lidé v mém okolí mi to nedovolili. Tudíž vezmu svůj osud do vlastních rukou. Věděla jsem, že mě moje netrpělivost jednou dožene na kraj smrti. V tomto případě na okraj mostu, který se vysoko tyčí nad hlubokou a temnou proudící řekou. Co mě bude děsit víc, až skočím? To že se utopím, nebo to, že to přežiji? Někde v hloubi duše doufám v oboje.

I don't know... Who I am...

4. april 2013 at 19:50 | Insidious |  Escape from reality
Taková dlouhá doba, co jsem napsala naposled. A přitom je tu tolik věcí a pocitů, co bych chtěla ze sebe dostat. Pomalu, ale jistě se ze mě stává někdo jiný. Ehm... teda, abych byla přesnější něco. Vůbec netuším, co se děje. Jsem uplně mimo. Všechno a všichni mě doslova serou. Všechen tenhle bordel mě sráží neuvěřitelnou rychlostí k zemi. Teď už opravdu stačí jenom trochu a ocitnu se na zemi, kde už ani sama sobě nepomůžu. Nechápu to, vlastně nechápu vůbec nic. Potřebovala bych se totálně ožrat, zhulit se a nebo totálně ohulit repráky a vymýt si hlavu hudbou. FUCK!!!

Imagine Dragons - Radioactive

***