> HOME <



- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Part of me is dead...

17. february 2013 at 0:23 | Insidious |  Escape from reality
Po celou tu dobu, jsem hledala sama sebe. Našla jsem se? Ne. Sebe v té tmě nikdy nenajdu. Už asi nikdy. Část mého já už nějakou dobu neexistuje, ale já se neustále snažím ho oživit. Za to jsem dosáhla něčeho, z čeho mám "radost". Podařilo se mi porazit něco, co ve mně dřímalo delší dobu a já to nechala. (Porazit? Ne na dlouho.) Nechala jsem to, aby mě to ze vnitř ničilo. Průběh emocí. Které jsem nikdy nedokázala slovně popsat. To něco, co jsem v sobě dusila. Čekala na explozi. Nějak se mi "podařilo" překonat to "špatné" ve mně. To špatné se vždy budí prostřednictvím hudby. Proto jsem ji omezila. Víte, jak to bylo těžké?! Stejné, jako být závislá na droze. Pořád a pořád. Vydržela jsem to týden.



Myšlenky utichly. Jako kdyby mi přestalo bít srdce. Všechno kolem pokračovalo svojí cestou, ale já… já zůstala stát na místě. Každým nádechem začalo všechno mizet. Připadala jsem si prázdná. Bez naděje. Ale pak se stalo něco… něco, co mi vykouzlilo na rtech úsměv. Utichlo to. Všechno. A najednou… začala jsem slyšet tep svého srdce. Většinou mi je tento zvuk nepříjemný, ale byla jsem šťastná. Stejný, neustále pravidelný, rytmus. To zvíře ve mně konečně utichlo. Cítila jsem se svobodná. Byl to zvláštní pocit. Neumím emoce vyjádřit slovy…
***
Hudba… ta krásná droga pro mé uši. Něco nepopsatelně krásného. Slova… rytmus… ach. Jako kdybych to vyhledávala. Poslouchám znova. Chybí mi to, nebo si to jen namlouvám, nebo je to ona?… Ukrádá mi z plic kyslík. Dýchá. Pomalu nabírá sílu. Tep se zrychluje. Něco mě OPĚT ze vnitř drtí.
***
Zkroucená v rohu místnosti. Drží se za hlavu. Kolena si tiskne k bradě a hlasitě nabírá do plic kyslík. Slzy jí stékají po tvářích. Vytrhává z uší sluchátka. S křikem odhodí mobil se sluchátky, který přeletí místnost. Obejme svoje nohy a přitiskává je k tělu. Kolébá se ze strany do strany. Stejně to ale slyší. Hudba stále hraje. Přitiskne si ruce k uším s nadějí, že nic neuslyší… Když selžou uši… hlava si rytmus pamatuje… Jsem blázen?
***
Jsem o rok starší. Zase o krok blíže ke smrti. Čas nám všem protéká mezi prsty. Vteřinová ručička neustále opisuje svojí dráhu. Pořád a pořád dokola. Čím dál tím rychleji. Kdy už si konečně uvědomím, že žijeme jenom jednou. Kde máme ale vzít čas a chuť pro to žití?

Brand New - Daisy
 

3 people judged this article.

Comments

1 Smile Smile | Email | Web | 17. february 2013 at 9:18 | React

Není to klasický článek - je to epické dílo! Když dokážeš takto vyjádřit to, co máš v sobě - tak je to neskonalý talent porozumět lidem. Věřím každému slovu, je to smutné, ale člověk musí projít u takovým obdobím. Hudba je droga, ale je jen na nás, jestli nám bude škodit, či nikoli. Nejsi blázen.. protože žádný blázen by tohle nikdy nezvládl, takto vypsat své pocity a přitom to podat v epickém kabátu. Máš opět můj obrovský obdiv! :-)

2 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 17. february 2013 at 9:55 | React

Tohle je nádherný.
Chápu, že "nádherný" není úplně to správný slovo, ale tenhle článek by s klidem mohl být drtivou, depresivní povídkou.
Je smutné, že někdo si to jen vymýšlí, a ty to musíš zažívat...

3 An An | Web | 17. february 2013 at 11:05 | React

Tvoje články miluju, protože se něčím liší od ostatních. Není to příběh, je to kus tebe. A máš můj respekt za to, že se nebojíš si to přiznat a sdílet to se všemi. Už to je dobrý krok dopředu :)
A neboj, nejsi blázen, taky se mi to stává. Poslouchám písničku a mám depku, sedím na posteli, koukám do prázdny a kejvu se tam a zpátky. Nebo začnu moc přemejšlet, co bude..a nemůžu přestat brečet. Je to normální, aspoń doufám :D
A co se týče muziky, zkus ňákou veselou, ale tahle písnička je úžasná.
https://www.youtube.com/watch?v=1__N77CLoEc Tuhle žeru, i když žeru všechny písničky od nich, takže doporučuju ^^

4 keepon keepon | Web | 17. february 2013 at 11:24 | React

Všechny předchozí komentáře už zachytily to, co jsem chtěla podotknout. Tohle je opravdu umělecké dílo. Je úžasné, že se tak dokážeš otevřít. ...
"Kde máme ale vzít čas a chuť pro to žití?" Já ji, paradoxně, nacházím v hudbě. Svět okolo utichne, všechno ve mně se na chvíli stáhne do ústraní a já jen poslouchám, poslouchám, dokud se z toho dočista nezblázním.

5 ♥Naoky♥ ♥Naoky♥ | Web | 17. february 2013 at 12:37 | React

Co máš s toho já jsemm se taky ještě nikdy nenašla. :-D

6 ♥Naoky♥ ♥Naoky♥ | Web | 17. february 2013 at 15:10 | React

Moooc děkuji,
jak se máš? :-D  :-D

7 ♥Naoky♥ ♥Naoky♥ | Web | 17. february 2013 at 16:54 | React

:-D ,
co je nového?

8 Stranger_in_darkness Stranger_in_darkness | Web | 17. february 2013 at 23:40 | React

hmmm ... zakladni otazka je zda si vubec otazku zda zit nebo nezit a dale k cemu to je pokladat, zda proste zivot bez umyslne "vystornovanych" vyhlidek neakceptovat jako realitu. Pak se ovsem naskyta otazka, zda ta realita nahodou neni pekne zkurvena. A ja musim rict, i kdyz mam problem se myslenim trefit do sprvane reality a z toho duvodu jsem trochu nebo vic aöut, ze zkurvena je.

9 Nathálie Nathálie | Web | 18. february 2013 at 14:54 | React

já se pořád jeste hledám :-(

10 Bublina Bublina | Email | Web | 18. february 2013 at 16:55 | React

krásne napísané .. miestami sa v tom vidím niekedy keď nemám chuť sa na svet pozerať a vnímať ho zapnem si mp3 a počúvam hudbu je to niečo ako únik do vlasného sveta kde nie sú žiadne problémy :-)  :-)  :-)

11 Nikki Nikki | Web | 18. february 2013 at 20:33 | React

:'( Krásně napsané a drtivě pravdivé. Rozesmutnila jsi mě ještě víc... :'( Snad to bude dobré.. niekedy ..

12 Ladycarrot Ladycarrot | Web | 19. february 2013 at 19:32 | React

kásně napsané! Krásný blog!

13 Petra Petra | Web | 20. february 2013 at 14:21 | React

Vždycky se těším až budu moci číst tvůj další článek, protože ty dokážeš věci popsat tak, jak nikdo jiný. Tak poutavě a přitom smutně. Všichni přede mnou už to v komentářích sice zmínili, ale když to zopakuji, nic se nestane, že ano:) Vypsat své pocity takhle dopodrobna ( přitom tak poutavě) nezvládne moc lidí, máš můj obdiv :)*
(PS: teď si nejsem jistá, jestli tím posledním odstavcem myslíš, že jsi měla narozeniny, pokud ano - přeji ti jen to nejlepší:*

14 Cass Cass | Web | 21. february 2013 at 19:39 | React

DOKONALÉ!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement