> HOME <



- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

January 2013

Am I deaf or dead?

22. january 2013 at 20:53 | Insidious |  Escape from reality
To se mi už dlouho nestalo…
Každé ráno mě má budit budík, ale dnes… to nebyl budík, ale tupá rána do hlavy. Když moje smysly začaly pracovat, zjistila jsem (asi po pár minutách), že leží na zemi s hlavou zabořenou do koberce. Pořád to všechno ale postrádalo nějaké reálné vysvětlení. Silně pochybuju, že to byl sen, kde se snažím lítat a moje první lekce nevyšla… Stále tam ležím a poslouchám hodiny. Při té ráně se mi musela zakutálet nějaká kolečka, takže jsem si v některých chvilkách připadala jako retard. Tak se konečně rozhodnu, že vstanu (už bylo taky načase) a SLÍTNU znova. Konečně mi to došlo…

I'm on my way to hell...

18. january 2013 at 22:44 | Insidious |  Escape from reality
Ani nevíte, jak moc bych si přála být slovy pohádky. Být v tištěná do knihy, kde dobro vítězí nad zlem…
Chtěla bych normální život, kde bych na tyto léta vzpomínala s úsměvem či radostným smíchem. Místo toho ale se budu snažit vypálit tyhle vzpomínky a slzy z mé hlavy a nadobro zapomenout. This is the end…

I hate them...

7. january 2013 at 20:54 | Insidious |  Escape from reality
Poslední dobou jsem se hodně změnila. Možná je to dobře, možná je to špatně. Jedna podstatná věc se toho ale týká. A to ta, že jsem se do sebe uzavřela. Možná si to moje okolí tak nejeví, ale nejsem to, co jsem bývala. Ten uchechtaný, naivní smíšek. Nikomu nevěřím, hledám v každém špatnost. A nikomu nic neříkám. Jen vám. Lidem, které skoro vůbec neznám. Které jsem nikdy neviděla. Kteří neznají mě. Je to tak lepší. Svěřovat se někomu cizímu. Nic neříkám své rodině, a ani svým nejlepším přátelům, které znám celý svůj život.