> HOME <



- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

December 2012

Never ending story...

31. december 2012 at 22:26 | Insidious |  Escape from reality
Všem přeji krásný nový rok 2013!
Ať byl rok 2012 jakýkoliv. Vždycky si pamatujeme většinou dobré vzpomínky, ale i na ty nejčernější a nejhorší se nezapomíná. Ze všech špatných vzpomínek se ponaučíme a v roce 2013 na ně budeme vzpomínat s úsměvem.
Hodně zdraví, štěstí, lásky a trochu těch peněz vám přeji všem do toho nového roku 2013. Doufejme, že bude tenhle rok lepší... I hope so...



It's gone...

28. december 2012 at 23:58 | Insidious |  Escape from reality
V životě mi chybí dávka adrenalinu. Něco, co splaší moje srdce. Kdy se mi zrychlí tep… Kdy uslyším srdce i na kilometry daleko. Život je pořád jenom zklamání a je poněkud nudný. Žádná akce, která by okořenila tenhle mizerný život.

What I want?!

27. december 2012 at 0:37 | Insidious |  Escape from reality
Poslední dobou mám chuť si stoupnout před zrcadlo a… začít na svůj odraz křičet. Třískat do zrcadla, dokud si nedolámu všechny prsty, dokud mi nebude krev stékat po ruce, do nekonečna křičet a ječet! Mám chuť do všeho kopat. Mám chuť být na všechny hnusná… Vylévat si na nich vztek. Křičet na sebe za to, že jsem si zkurvila zatím celý svůj život. I pár okamžiků dokáže změnit tvůj život. Možná je to dobře. Poučila jsem se z vlastních chyb, ale proč ze za ty chyby tak draze a dlouho platí? Cožpak už to nestačilo?

Křik. Smích. Slzy. Zmatenost. Bolest.

22. december 2012 at 23:45 | Insidious |  Escape from reality
Spousta lidí píše, že vidí tmu… Co ale ta tma je? V podstatě nic.


Tell me when you hear my silence...

20. december 2012 at 19:04 | Insidious |  Escape from reality
Závidím lidem, co už mají prázdniny a nemusí do školy. Jak mě nebaví vstávat a jezdit busem… pořád a pořád dokola. Nesnáším jistý typ stereotypu, ale něco musí šlapat stejně a jako hodinky. Celý systém je narušen, pokud dojde k malé chybce. Nevím, co chci… to není dobrý. Je poněkud zajímavé, že píšu článek, když jsem psala včera. U mě poněkud nevídané, že? Ale když máme zítra ten nekonající se KONEC SVĚTA. Proč, ne? Pokud k něčemu dojde, chci říct, že vám mám všechny ráda. Pomohli jste mi ve chvílích, kdy bych nejradši vyskočila oknem. A pokud k něčemu nedojde, což je více pravděpodobné, přeju vám krásné a šťastné Vánoce. A aby se splnily všechny vaše tajné přání…

FUCK YOU!

19. december 2012 at 20:27 | Insidious |  Escape from reality
Není den, abych něco nemusela řešit. Je lehké říct si, ať na to seru… těžké, ale udělat. Vždy se najdou nějaké nepříjemnosti, výčitky svědomí, které kazí tu svobodu. Snažím se… zkouším. Chápu, že nikdo není dokonalý, a že se chyby někdy stávají pozitivní předností, ale všechno je k hovnu. Úplně všechno. Chci pryč. PRYČ. Někde, kde budu sama. S hudbou, která mě uklidňuje. Jít nějakou pustou cestou, lesem… někde, kde bych si vyčistila hlavu. Proč se mi nedaří alespoň na jeden den všechno vypnout. Neustále je tu ten hnusný stereotyp. Všechno dokola, znovu, pořád, stejné,… nejradši bych se na většinu vysrala. Ale nejde to… proč to nejde? Proč musím vídat všechny ty ksichty znova, dokolečka dokola?


Souhrn... čeho vlastně?!

16. december 2012 at 16:00 | Insidious |  Escape from reality
Tak se zase ozývám po další neaktivitě. Už by to tu zase chtělo oživit, tak jsem si včera hrála s vzhledem stránky. Změna z černé na hnědou. Pokud to někomu neladí oku, tak ať si škubne. Ale klidně si váš názor přečtu, a když budu mít dobrou náladu, tak to i upravím.

Jeden výstřel...

9. december 2012 at 20:19 | Insidious |  Escape from reality
Bohužel. Fakt bohužel… neumřela jsem. Ale už to tu potřebovala oživit. No, nebo spíš ještě víc pohřbít tuhle stránku. Mám nadávací, ale fakt KURVA, nadávací náladu. Pohřbít proto, jelikož jsi, jdu zase jenom postěžovat, jakej je život SVINĚ. Měla jsem v plánu napsat už včera večer, ale nějak jsem se na to vykašlala. Ani teď pořádně nevim, co psát, nebo spíš jak TO napsat.

"Kraftění"

2. december 2012 at 20:47 | Insidious |  Escape from reality
V pátek mi bylo fajne, konečně víkend, dobrá nálada, dobrý pocit, že už nakupuju vánoční dárky,… ale zase se muselo najít něco, co mi to tu náladu totálně zkurví. Už dva roky jsem nebyla nemocná. Což je mi divné, a proto se to muselo včera posrat. Sobotu jsem proležela v posteli, jelikož mě bolela hlava, záda, a začalo mě bolet v krku. Ach jo. Teď už je to naštěstí dobrý, ale musím se pořádně oblíkat, jinak jsem v prdeli. Nechci bejt nemocná. I když bych teda radši byla doma hezky ve vyhřáté posteli. Bohužel. Zejtra zase klušu do školy. Ale stejně se děsím, že se nedožiju odpoledne.